Patriku, série skončila nejkratším možným scénářem 0:3. Co rozhodlo?

Rozhodla zkušenost Třince. Proměnili šance a využili přesilovky. Nemyslím, že jsme byli v sérii horším týmem, ale byli zkušenější a šťastnější.

Třinec navíc i dobře bránil…

Ano, hrají to tak poslední roky. Když vedou, tak se zatáhnout a těžko se přes ně přebíjíme. Mají silné hráče a mužstvo se zkušenostmi z play off.

Kdy se podle Tebe série zlomila?

I ten první zápas byl vyrovnaný, ale zase náskok ubránili. Podle mě se to zlomilo v druhém utkání série. Tam byli šťastnější v prodloužení. My jsme hráli dobrý hokej a bojovali jsme.

Fanoušci si Tě po děkovačce vyžádali ještě samostatně. Byl to dnes Tvůj poslední zápas za Litvínov?

Je to tak. Byl poslední. Jsem rád, že diváci si mě váží, já si jich vážím taky. Bohužel v této sezóně moje výkony nebyly takové, jaké jsem si představoval já. To mě mrzí nejvíc, že jsem týmu tolik nepomohl, jak jsem měl.

Jak se ohlížíš za svým angažmá v Litvínově? Vyrostl jsi v lídra a dostal se i do reprezentace…

Budu vzpomínat v nejlepším. Pro mě to bylo srdcové angažmá. Litvínov se stal mým druhým domovem. Na lidi tady nedám dopustit, jsou skromní. Potkal jsem spoustu lidí, kteří mi pomohli, včetně legend. Já jsem tady restartoval kariéru, takže na Litvínov nemůžu říct ani jedno špatné slovo. Moc si toho vážím, že mi tady dali šanci. Snad jsem ji splatil.

Měl jsi nějaké dlouhodobější zdravotní patálie?

Mám problémy s kyčlí. Před dvěma lety jsem byl na operaci a teď se to trochu vrátilo. Možná mě čeká nějaký další zákrok. Bohužel mě to trochu limitovalo, ale nevymlouvám se. Hrál jsem a měl jsem ukázat víc, než jsem ukázal.

Povedou Tvé další kroky do Švédska, o kterém se již v hokejovém prostoru spekulovalo?

Není to ještě oficiální, ale je to Švédsko.

V Litvínově jsi tedy restartoval kariéru. Je tohle další impuls k posunu?

Samozřejmě. Ale v létě musím víc trénovat, protože švédská soutěž je fyzicky náročná. Chci tam něco ukázat, posunout se v kariéře a stát se lepším hráčem.

Švédskou ligu dobře zná třeba Robin Hanzl. Byl jsi s ním v kontaktu?

S Robinem jsem se nebavil. Ptal jsem se jiných kluků, kteří tam hrají. Ligu si pochvalovali s tím, že je těžká a hodně se v ní bruslí. Jsem zvědavý, musím se na to dobře připravit.

Vypadl jsi z reprezentačního výběru. Bereš to jako šanci se do něj vrátit?

Letos to kvůli zdraví nevidím, ale v příští sezóně to bude určitě lákadlem. Reprezentace je nejvíc a chtěl bych se tam vrátit. Záleží to ale jen na mých výkonech.

V Litvínově jsi asi čekal, že to bude týmově lepší. Proč to nevyšlo podle Tebe?

Měli jsme v sezóně pasáže, kdy nám to haprovalo. Když hrajete dole, je to náročné i psychicky. V play off pak síly docházejí, protože my jsme v tom módu hráli prakticky už dva měsíce. Stálo to moc sil a pro hráče to není jednoduché, když se pořád bojí baráže. Ty tři sezóny byly podobné, letos jsme ukázali asi nejvíc. Třinci jsme byli konkurenceschopní.

Hrál jsi tu často pod tlakem. Bereš to jako dobrou zkušenost?

Nějakým způsobem jsem si na to zvykl, že se tady pod tlakem hraje. Letos bohužel byl ten tlak velký i na mě. Je to pro mě ponaučení. Musím víc pracovat na fyzické i psychické stránce a vrátit se příští rok silnější.

Byl to jeden z důvodů Tvého rozhodnutí o odchodu, protože se hrálo často dole?

To určitě důvod není. Já jsem chtěl vyzkoušet zahraničí za každou cenu a jakmile se naskytla příležitost z top evropské soutěže, tak to chci jednou za kariéru zažít a uvidíme.

Návrat v budoucnu do Litvínova je možný?

Určitě. Záleží na vedení a trenérech, až se budu vracet. Byl bych rád, kdyby měl pak Litvínov zájem. Ale záleží i na mých výkonech. Teď ale nebudeme předjímat. Mám to tady rád, Litvínov je pro mě srdcovka.

Patriku děkujeme za všechno. Ať se Ti ve vysněném zahraničním angažmá daří a v budoucnu v Litvínově budeš vždy vítaný.