„Rozhodla naše oslabení, z jejich přesilovek jsme dostali tři góly,“ věděl Plutnar. „Přitom jsme do zápasu vstoupili daleko lépe než soupeř, prvních deset minut jsme ho kontrolovali. Jenže po inkasovaném gólu se to na dvacet minut převalilo na jejich stranu. Ve třetí třetině jsme se ale zvedli, dali gól a zase jsme začali kontrolovat tempo. Pak už to bylo jen o tom, jestli ho dáme my, nebo oni. Bohužel se prosadili oni.“

Litvínov v rozhodujících chvílích doplatil na nedůraz před vlastní brankou i na neproměněné šance. „Matej Tomek chytal skvěle, vždycky vytáhl první i druhou střelu, ale my jsme pak inkasovali až z dorážek,“ litoval. „To je věc, kterou musíme zlepšit. A stejné je to u soupeřovy branky – chyběl nám důraz, abychom ty puky protlačili za čáru,“ upozornil Plutnar.

Sám se do statistik zapsal hezkou ranou ve třetí třetině, která vrátila jeho tým do hry. „Samozřejmě potěší, když dáte gól, obzvlášť v novém prostředí. Ale lepší by bylo, kdybychom k tomu přidali i vítězství,“ pousmál se. A co příspěvek do týmové pokladny za první trefu v litvínovském dresu? „To nevím, to se budu muset zeptat Nica Hlavy, pokladníka,“ dodal s úsměvem.